„Život není takový, jaký by měl být. Je takový, jaký je. To, jak se s ním vyrovnáme, dělá rozdíl.“
                                                     (Virginia Satir)

Provázím lidi v obdobích, kdy se v jejich životě něco dává do pohybu. Někdy jemně, jindy výrazně.
Jsou to chvíle, kdy se objevují hluboké otázky, ztráta orientace, ale i nový dech a lehkost. Fascinuje mě ten okamžik, kdy se v člověku začne probouzet živost – tiché momentum, které umožní, aby se změna mohla skutečně dít.

Mám za sebou přibližně 1 700 hodin odborného výcviku a sebezkušenosti. Prošel jsem výcviky: NLP Master, hypnóza dle Miltona H. Ericksona, individuální systemická terapie, rodinné konstelace a pohyby duše (u Bhagata J. Zeilhofera). Jsem psychodynamický kouč metody Tamara Polanski®, akreditované MŠMT ČR. Prošel jsem také výcvikem Mužská síla a dalšími sebezkušenostními programy zaměřenými na práci s tělem, dechem a vědomím. Působím rovněž jako poradce pro pozůstalé rodiče v organizaci Dlouhá cesta.

Ve své práci propojuji NLP, systemický přístup, hypnózu, rodinné konstelace, psychodynamický koučink a principy polyvagální teorie. Metody nevnímám jako cíle, ale jako nástroje, které volím podle toho, co je v danou chvíli živé a potřebné.

Osobní zkušenost je pro mě důležitou součástí práce. Když mi bylo čtrnáct let, zemřel mi otec. O dvacet let později, v 37. týdnu těhotenství, zemřel můj první syn Ferdinand. Pět let po Ferdovi a po čtyřech dnech života zemřela i moje dcera Lada. Tyto ztráty mě naučily, co znamená padnout na dno – i to, že je možné se z něj zvedat, krok za krokem, vlastním tempem. Bolest nezmizí, ale může se proměnit ve zdroj hloubky, soucitu a síly.

Vím, že každý z nás vychází z jiného místa a má jinou výbavu. Práce na sobě vyžaduje odvahu, upřímnost a ochotu zůstat v kontaktu i tehdy, když to není snadné. Někdy přichází rychlé posuny, jindy dlouhé období ticha. Obojí k cestě patří.

Pracuji jako terapeut v Praze. Ve Valči přetvářím historickou usedlost na meditační centrum. Věnuji se také fotografování uměleckých děl. Rád se hýbu – na zahradě, při stavění, v sauně nebo na brazilském jiu-jitsu. Je mi čtyřicet let, mám manželku Jitku a učím se být přítomný v těle, v tichu i v pohybu. Změna je pro mě jediným pevným bodem – a učím se ji vítat. A pořád se učím.

Něco bude jinak.

Některé věci nejsou samy o sobě těžké.
Jen je už příliš dlouho neseme sami.